Květina

5. února 2011 v 11:06
Opět nějaká depresivní básnička...

Květina v trní schovaná je,
před sluncem,jeho vábením,
rozevřená cesta je,
když obloha schovaná zatměním.

Hledá cestu přes ty trny,
snaží se jim uniknout,
písek dělá pouštní duny
květina chce zaniknout.

Když tu příjde zvláštní tvor,
upřeně se podívá.
Trny,bolest nemá vzdor,
utrhne a utíká.

Květina náhle zčerná celá,
lapá po dechu,životě.
Však ani strážce zájem nemá,
písek odnáší prach prázdnotě.

Smítko do oka padlo mi,
já mrkám,nechce vypadnout,
drží se mě všemi silami,
však jednou musí odpadnout.

Náhle zjistí smítko růže,
proč schováno bylo nám.
Slzu upustit nemůže 
a proto smutek dalo vám.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.